Výpočet čisté mzdy v Rakousku 2026: co z hrubé zůstane a co si lze vyžádat zpět

První zásah: odvody 18,07 %

Z hrubé mzdy zaměstnance (Angestellte) se strhává pět položek: zdravotní pojištění 3,87 %, penzijní 10,25 %, pojištění v nezaměstnanosti 2,95 %, příspěvek dělnické komoře 0,5 % a příspěvek na podporu bydlení 0,5 %. Celkem 18,07 %. Odvody se platí nejvýše z vyměřovacího základu 6 930 € měsíčně (Höchstbeitragsgrundlage), takže vyšší příjem už odvody nezvyšuje.

U nižších mezd stát odvody tlumí přes pojištění v nezaměstnanosti: do vyměřovacího základu 2 225 € se neplatí vůbec, do 2 427 € je to 1 %, do 2 630 € 2 % a až nad touto hranicí plných 2,95 %. Praktický důsledek je nepříjemný — při hrubé mzdě těsně nad 2 630 € vám z každého eura navíc zůstane méně než při mzdě těsně pod ní.

Druhý zásah: daň ze mzdy a její pásma

Hrubá mzda minus odvody dává základ daně ze mzdy (Lohnsteuer). Sazba není jedna — daň se počítá po pásmech a vyšší sazba se vždy vztahuje jen na tu část příjmu, která pásmo přesáhne.

Pásma se každý rok posouvají proti studené progresi — pro rok 2026 o 1,73 %. Při měsíční výplatě zaměstnavatel použije dvanáctiny pásem a od vypočtené daně odečte Verkehrsabsetzbetrag 496 € ročně, tedy 41,33 € měsíčně. Je to paušál na cestu do práce, který dostává každý zaměstnanec bez žádosti.

Hrubá a čistá mzda v číslech

Následující tabulka počítá s běžným měsíčním platem bez dětí a bez dalších úlev. Poslední sloupec ukazuje, kolik zaměstnavatele mzda skutečně stojí — to je číslo, se kterým se vyplatí pracovat při vyjednávání.

Proč je roční výdělek vyšší, než dvanáctinásobek čisté mzdy

Kolektivní smlouvy v Rakousku téměř vždy přiznávají 13. plat (Urlaubsgeld, obvykle v červnu) a 14. plat (Weihnachtsgeld, obvykle v listopadu). Tyto Sonderzahlungen se daní zvlášť a výrazně mírněji než běžná mzda: do výše roční šestiny příjmu (Jahressechstel, prakticky dva hrubé platy) je prvních 620 € osvobozeno a zbytek se daní sazbou 6 %.

Odvody se z nich platí také, sazbou 17,07 %. I tak z 13. platu zůstane podstatně víc než z běžné mzdy — při hrubém platu 3 000 € je to zhruba 2 380 € oproti 2 171 €. Proto se rakouské platy porovnávají v ročních sumách: měsíční hrubá 3 000 € znamená ročně 42 000 € hrubého, ne 36 000 €.

Děti: Familienbonus Plus i pro děti v Česku

Rodič, který pobírá rakouské rodinné přídavky (Familienbeihilfe), si může na dítě do 18 let uplatnit Familienbonus Plus 166,68 € měsíčně, na starší dítě s přídavky 58,34 €. Je to daňový bonus — snižuje přímo daň, nejvýše však na nulu. Kdo daň neplatí, nedostane nic zpět.

Pro Čechy je podstatné, že po rozsudku Soudního dvora EU z června 2022 se bonus už nekrátí podle cenové hladiny země, ve které dítě žije. Dítě v Brně znamená stejnou částku jako dítě ve Vídni. Bonus lze uplatnit buď průběžně přes formulář E30 u zaměstnavatele, nebo zpětně v ročním zúčtování přes přílohu L1k.

Při hrubé mzdě 3 000 € dělá jedno dítě do 18 let rozdíl 166,68 € měsíčně — čistá mzda vzroste z 2 170,78 € na 2 337,46 €. Při dvou dětech klesne daň na nulu a další bonus se už neprojeví.

Dojíždění z Česka: Pendlerpauschale a Pendlereuro

Kdo bydlí v Česku a dojíždí do Rakouska, má nárok na dvě samostatné věci. Pendlerpauschale je odpočet od základu daně — malá vzniká od 20 km cesty do práce, pokud je veřejná doprava použitelná (696 až 2 016 € ročně), velká už od 2 km, pokud použitelná není (372 až 3 672 € ročně). Veřejná doprava se považuje za nepoužitelnou například tehdy, když na polovině trasy nejezdí, nebo když cesta trvá víc než dvě hodiny.

Pendlereuro je naopak přímý odpočet od daně a od 1. ledna 2026 se ztrojnásobil z 2 € na 6 € za každý kilometr jednoduché vzdálenosti. Při 75 km ze Znojma do Vídně to je 450 € ročně přímo z daně — plus velká Pendlerpauschale přes 2 500 € ročně, protože do Vídně z jižní Moravy vlak ani autobus přímo nejezdí.

Kde nakonec platíte daň

Pokud práci vykonáváte v Rakousku pro rakouského zaměstnavatele, daň ze mzdy se platí v Rakousku — bez ohledu na to, že bydlíte v Česku. Zaměstnavatel ji měsíčně odvede a vy s tím nemáte práci. Českým daňovým rezidentům ale povinnost podat přiznání v Česku nezaniká: rakouský příjem se do něj uvádí a dvojímu zdanění brání smlouva mezi oběma státy, u příjmů ze zaměstnání zpravidla metodou vynětí.

Výjimkou jsou krátkodobá vyslání: pokud v Rakousku odpracujete méně než 183 dní za 12 měsíců a mzdu vyplácí český zaměstnavatel bez rakouské provozovny, zdaňuje se příjem v Česku. U práce pro rakouskou firmu tato výjimka prakticky neplatí nikdy.

1. 1

   Počkejte na Lohnzettel

   Zaměstnavatel posílá roční potvrzení o mzdě (Lohnzettel L16) přímo finančnímu úřadu, obvykle do konce února. Vy ho nemusíte nikam přikládat, jen zkontrolujte údaje ve FinanzOnline.

2. 2

   Přihlaste se do FinanzOnline

   Přístupové údaje si vyžádáte online nebo osobně na kterémkoli finančním úřadě. Bez rakouského bydliště si připravte doklad totožnosti a českou adresu — konto dostanete i tak.

3. 3

   Vyplňte L1 a přílohy

   Základem je formulář L1. Kdo bydlí mimo Rakousko, přikládá L1i, rodiče L1k na každé dítě. Do L1 patří i Pendlerpauschale, Pendlereuro a další výdaje (Werbungskosten) — například kurzy, nářadí či dvojí bydlení.

4. 4

   Zkontrolujte Bescheid

   Rozhodnutí přijde do několika týdnů a přeplatek na účet. Pokud jste na něco zapomněli, dá se podání do měsíce napadnout — a zúčtování lze podat zpětně až pět let dozadu.

Pokud zúčtování nepodáte, úřad ho po roce provede sám (antragslose Arbeitnehmerveranlagung), ale jen z údajů, které má — tedy bez Pendlerpauschale, bez dětí a bez výdajů. Právě proto se vyplatí podat ho ručně.