Vyplatí se fotovoltaika v roce 2026?

Návratnost nedělá výkon, ale vlastní spotřeba

Fotovoltaika vydělává tím, že nemusíte kupovat elektřinu ze sítě. Kilowattpeak (kWp) je špičkový výkon panelů za ideálních podmínek a v Česku z něj ročně nateče zhruba 950 až 1 150 kWh podle kraje, orientace a sklonu střechy. Šestikilowattová elektrárna tedy vyrobí kolem 6 000 kWh ročně. To je ale jen polovina rovnice.

Druhou polovinou je vlastní spotřeba — podíl vyrobené elektřiny, který spotřebujete přímo v domě, místo abyste ho poslali do sítě. Každá takto využitá kilowatthodina vám ušetří celou nákupní cenu. U jednotarifní sazby D02d to podle přehledu TZB-info dělá zhruba 5,57 Kč u PRE, 6,55 Kč u E.ON a 6,61 Kč u ČEZ za kWh včetně DPH, distribuce a daně. Naproti tomu elektřina, kterou pošlete do sítě jako přetok (přebytek výroby, který dům zrovna nespotřebuje), má hodnotu jen zlomkovou.

Z toho plyne jednoduché pravidlo. Návratnost nezlepšíte tím, že si pořídíte víc panelů, ale tím, že víc vyrobené elektřiny opravdu doma využijete. Přesně na tom stojí celý rozdíl mezi domácnostmi popsanými níže.

Čtyři domácnosti, čtyři různé odpovědi

Většina článků odpoví jedním číslem pro všechny. Přitom rozdíl mezi bytem s plynovým kotlem a domem s tepelným čerpadlem je větší než rozdíl mezi dvěma nabídkami na tutéž elektrárnu. Rozhoduje, kolik elektřiny za rok spotřebujete a jestli ji spotřebováváte i mimo léto.

Dům s plynem si návratnost výrazně vylepší, jakmile začne ohřívat vodu elektřinou a nechá bojler topit kolem poledne. Naopak dům s tepelným čerpadlem má většinu práce hotovou už tím, jak topí — podrobně to rozebírá článek fotovoltaika a tepelné čerpadlo. Pokud vás zajímá, jestli má v tom kterém případě smysl přidat zásobník, projděte si baterie k fotovoltaice.

Kolik to stojí a co reálně ušetříte

Systém 6 kWp bez baterie stál v roce 2026 podle českých cenových přehledů zhruba 150 000 až 185 000 Kč včetně montáže a dokumentace, tedy přibližně 25 000 až 31 000 Kč za kWp. S baterií 10 kWh se celková částka posouvá na přibližně 225 000 až 260 000 Kč. Rozpis jednotlivých položek najdete v článku o tom, kolik stojí fotovoltaika.

Spočítejme to na střední hodnotě. Elektrárna 6 kWp vyrobí kolem 6 000 kWh ročně. Bez baterie z toho doma spotřebujete zhruba 30 až 35 procent, tedy 1 800 až 2 100 kWh. Při ceně 6 Kč za kWh to je 11 000 až 13 000 Kč ročně, které nezaplatíte dodavateli, plus nejistý příjem z přetoků. Baterie 10 kWh dostane vlastní spotřebu ke 75 procentům, tedy zhruba 4 500 kWh a přibližně 27 000 Kč ročně — za cenu podstatně vyšší investice.

Prostá návratnost tedy u domácnosti s běžnou vlastní spotřebou vychází přibližně na sedm až osm let. Když započtete růst ceny elektřiny kolem tří procent ročně, zkracuje se zhruba o půl roku. Domácnost s celoroční elektrickou spotřebou nebo s tepelným čerpadlem, která větší část výroby spotřebuje doma, se dostává pod sedm let. Co se dá s návratností dělat bez dotace, rozebírá text fotovoltaika bez dotace.

Co se v roce 2026 změnilo u podpory

Nová zelená úsporám přešla na nový model a příjem žádostí v této podobě začíná 25. června 2026. Pro běžné domácnosti se přímá dotace ruší a hlavním nástrojem je bezúročný úvěr od minimální výše 100 000 Kč, u kterého stát prostřednictvím Státního fondu životního prostředí hradí úroky. Přímá dotace zůstává jen v programu NZÚ Light pro nízkopříjmové a zranitelné domácnosti.

Pro výpočet návratnosti je to zásadní rozdíl. Dotace snižovala investici, úvěr ji jen rozkládá v čase. Roční úspora na elektřině zůstává stejná, mění se ale to, kolik vlastních peněz musíte na začátku složit. Podmínky, technické požadavky i to, kde si zdroje odporují, shrnuje článek Nová zelená úsporám 2026.

Kdy se fotovoltaika nevyplatí

Existují situace, ve kterých je poctivá odpověď záporná nebo aspoň „ještě ne“. Stojí za to je vyloučit dřív, než začnete obvolávat firmy.

• Severní střecha bez alternativy. Odklon od jihu na východ nebo západ stojí zhruba 15 až 20 procent výroby, severní strana výrazně víc. Pokud nemáte kam panely dát jinam, ekonomika se rozpadá.
• Trvalé zastínění. Komín, vzrostlý strom nebo sousední štít dokážou srazit výnos celého stringu. Optimizéry to částečně řeší, ale prodražují instalaci.
• Nízká spotřeba a prázdný dům. Domácnost s odběrem pod 2 000 kWh ročně, která přes den nikdo neobývá, spotřebuje z výroby minimum a zbytek prodá za zlomkovou cenu.
• Plán na prodej nemovitosti do pár let. Fotovoltaika se do prodejní ceny promítne, ale zdaleka ne celou investicí.
• Střecha před rekonstrukcí. Panely mají životnost přes 25 let, krytina pod nimi by na tom měla být podobně. Demontáž a zpětná montáž kvůli opravě střechy stojí desítky tisíc.

Naopak samotná absence dotace důvodem k odložení není. Ceny komponent za poslední roky klesly a rozdíl mezi dobrou a špatnou nabídkou bývá větší než rozdíl, který dělala dotace — proto se vyplatí projít srovnání nabídek na klíč dřív, než podepíšete první smlouvu.

Jak si to spočítat na svém domě

1. 1

   Najděte si roční spotřebu

   Je na ročním vyúčtování od dodavatele, v kWh. Pokud plánujete tepelné čerpadlo nebo elektromobil, počítejte s budoucí spotřebou, ne se současnou.

2. 2

   Zjistěte orientaci a sklon střechy

   Stačí přibližně. Rozdíl mezi jihem a východo-západním rozdělením je znatelný, mezi 30 a 40 stupni sklonu už minimální.

3. 3

   Spočítejte si orientační návratnost

   Zadejte spotřebu, kraj a výkon do kalkulačky a porovnejte variantu s baterií a bez ní. Uvidíte roční výrobu, úsporu i rok návratnosti.

4. 4

   Vyžádejte si aspoň tři nabídky

   Na stejné zadání: stejný výkon, stejná kapacita baterie, stejný rozsah prací. Jinak nabídky nejsou porovnatelné.

5. 5

   Zkontrolujte, co v ceně chybí

   Revize, dokumentace pro distributora, úpravy rozvaděče, případné lešení. Právě tyto položky dělají rozdíl mezi nejlevnější a nejdražší nabídkou.

Životnost samotné techniky přitom není otazník: panely mají obvykle záruku na výkon 25 let a reálně slouží déle, u střídače počítejte s výměnou dřív. Co čekat po deseti, dvaceti a třiceti letech, popisuje článek o životnosti fotovoltaiky.