Zaměstnanec, OSVČ, nebo s. r. o.? Stejná částka na stole, tři výsledky

Jak jsme počítali

Výchozím bodem je „částka na stole“ — kolik firma nebo klient měsíčně vyčlení na odměnu za stejnou práci. U zaměstnance je to cena práce (hrubá mzda plus pojistné zaměstnavatele). U OSVČ fakturovaná částka. U s. r. o. měsíční zisk před zdaněním, který si společník chce vyplatit. Všechny tři modely počítají se sazbami platnými pro rok 2026, bez dalších slev a bez skutečných nákladů.

Tři cesty v číslech

Na čisté hotovosti vede v Česku OSVČ s paušálem na všech třech úrovních, s. r. o. je druhá a zaměstnanec dostane nejméně — při 60 000 Kč „na stole“ o více než 15 000 Kč měsíčně méně než OSVČ. Je to důsledek toho, že OSVČ odvádí pojistné jen z 55 % zisku, kdežto z mzdy zaměstnance se platí pojistné 45,4 % dohromady.

Zaměstnanec

Z částky „na stole“ 60 000 Kč zůstane po pojistném zaměstnavatele hrubá mzda zhruba 44 843 Kč. Z ní jde pojistné zaměstnance 5 202 Kč a daň 4 165 Kč, takže na účet přijde 35 476 Kč. Za toto pojistné má zaměstnanec plné nemocenské a důchodové pojištění, podporu v nezaměstnanosti, nárok na aspoň 4 týdny placené dovolené a odstupné při výpovědi.

OSVČ s paušálními výdaji

OSVČ si místo skutečných nákladů uplatní paušální výdaje 60 % z příjmu (limit obratu 2 miliony Kč). Zisk je tedy 40 % obratu. Vyměřovacím základem pro sociální a zdravotní pojištění je 55 % zisku. Sociální pojištění je 29,2 % a zdravotní 13,5 % z tohoto základu, nejméně však minimální zálohy 5 005 Kč a 3 306 Kč měsíčně. Daň z příjmů je 15 % ze zisku minus sleva na poplatníka 30 840 Kč ročně. Při fakturaci 60 000 Kč měsíčně (720 000 Kč/rok) zůstane OSVČ 50 659 Kč.

S. r. o. přes dividendu

Pokud si společník s. r. o. nevyplácí mzdu ani odměnu jednatele a celý zisk si vezme jako podíl na zisku, platí dvě daně. Daň z příjmů právnických osob je 21 %. Z vyplacené dividendy se sráží daň 15 %. Ze zisku 720 000 Kč ročně tak zůstane po dani firmy 568 800 Kč a po srážce z dividendy 483 480 Kč, tedy 40 290 Kč měsíčně. Ze sociálního ani zdravotního systému společník přes dividendu neplatí nic — a nic z něj ani nedostane.

Kde se pořadí obrací

Na čisté hotovosti vede OSVČ s paušálem vždy. Do porovnání ale patří i to, co tabulka nezachycuje:

• Krytí a důchod. OSVČ s minimálními zálohami má nízký vyměřovací základ, takže i nízký budoucí důchod a nemocenskou. Zaměstnanec má krytí nejsilnější.
• Ručení. OSVČ ručí za závazky celým svým majetkem. Společník s. r. o. jen do výše nesplaceného vkladu. U rizikové činnosti to může převážit vše ostatní.
• Účetní a administrativa. S. r. o. si téměř vždy platí účetní (2 000 – 4 000 Kč měsíčně) a podává víc výkazů. OSVČ v paušálním režimu vede jen jednoduchou evidenci.
• Švarcsystém. Pokud OSVČ pracuje dlouhodobě pro jednoho odběratele jako zaměstnanec, hrozí postih za zastřený pracovní poměr — doplatky pojistného, daně a pokuty.

Co se nedá vyčíslit v korunách

• Nemocenská a mateřská: zaměstnanec je má z pojistného, OSVČ jen při dobrovolném nemocenském pojištění, společník s. r. o. přes dividendu vůbec.
• Výše budoucího důchodu kopíruje zaplacené důchodové pojištění — u minimálních záloh OSVČ a nulových odvodů společníka bude nízká.
• Placená dovolená: zaměstnanec má aspoň 4 týdny ročně, což je zhruba 8 % hodnoty práce. OSVČ ani společník si dovolenou „nevyplatí“.
• Čas a starosti s daňovým přiznáním, přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu a komunikací s úřady.